Ideálně preventivně, dokud ještě nic nebolí. V těle se hromadí posuny způsobené přetěžováním, jednostrannou zátěží, zlozvykovým chováním, drobnými úrazy apod. A pokud se posuny včas nesrovnají, tak se objeví bolest – v zádech, bolesti kloubů, svalové spasmy, přetížená fascie.. a s tím související bolesti hlavy, problémy se zažíváním apod. A samozřejmě pokud už se pohybové problémy a bolesti objeví. Ale platí, že čím déle problém trvá, tím déle se pak tělo zase dává do pořádku – a někdy to už třeba ani nejde.
V průběhu akutního virového nebo infekčního onemocnění jako je rýma, horečky, silný kašel. Při akutním zánětlivém onemocnění (střeva, žíly, klouby, orgány), při otevřených a dosud nezahojených ranách na kůži, pokud jsou zlomeniny kostí a nervová onemocnění v akutním stavu.
Osteoporóza (řídnutí kostí) – kosti jsou křehké a lámavé, nelze s nimi manipulovat. Rakovina. Revmatoidní artritida v akutní fázi. Těhotenství.
Na první terapii si nejdříve popovídáme o tom co Vás přivádí, zda je terapie preventivní, nebo se bude řešit konkrétní problém. Vyloučíme případné kontraindikace a pokud se řeší konkrétní problém, tak se pokusíme přijít na to, čím mohl být způsoben a co dělat pro jeho odstranění. Vysvětlím jak bude terapie probíhat, jaké techniky používám, jak působí na tělo a proč.
Dornova metoda, klasická masáž, Bowenova technika, Shiatsu, baňková masáž, baňkování, reflexní terapie. Každá terapie je individuální, vždy ji přizpůsobuji během jejího průběhu podle potřeb a stavu klienta.
Je ideální mít na sobě (nebo vzít si na převlečení) sportovní volné a pružné kalhoty - leginy, tepláky,.. Klient se nemusí vysvlékat do spodního prádla, což je pro něj komfortnější a hlavně mu není chladno. Samozřejmě, pokud jsou např. horké letní dny a pro klienta by to bylo pohodlnější, je možné být během terapie pouze ve spodním prádle. Během terapie je nutné odložit si pouze triko, kalhoty a ponožky si může ponechat. U žen je pak lepší rozepínací podprsenka (ne sportovní na přetažení přes hlavu), protože je nutné rozmasírovat záda.
Po terapii je třeba dodržet klidový režim, tzn. vyvarovat se zvýšené zátěži, sportovním výkonům, přetěžování apod. přibližně po dobu 3 dnů. V této době se může objevit reakce těla - klient se může cítit unavený a bolavý. Jakmile reakce ( pokud vznikne, není to pravidlem ) odezní, tak je ideální doba aby na sobě klient začal pracovat podle doporučení, které jsme probrali na terapii. Přesně v duchu mého motta: „ Náš život, naše zodpovědnost“.
Časové rozmezí se určuje podle potřeby a aktuálního stavu klienta. Většinou se doporučuje provést dvě terapie v rozmezí cca 3 týdnů. Pokud je potřeba, lze terapii provádět opakovaně prakticky po neomezeně dlouhou dobu, neničí a nepoškozuje klouby a svaly, jako některé jiné, invazivnější metody. Zároveň ale terapie nevytváří závislé pacienty a pokud je vše v pořádku a klient bez obtíží, tak ideální je preventivní terapie cca 1 – 2x za rok.
Lehátko slouží k umístění klienta do pozice, kdy směřuje hlavou dolů. Podpora je ve střední části těla (klient se opírá v oblasti pánve) a pomalu se spouští dopředu hlavou dolů. Páteř se tak krásně plynule uvolňuje dopředu do obloučku, uvolňuje se SI skloubení (křížová a kyčelní kost), které je jednou z nejčastějších příčin bolestí a problémů a postupně, dle „pravidel“ biomechaniky, se uvolňuje jeden obratel za druhým od křížové kosti až po atlantookcipitální spojení (poslední krční obratel a lebka). Tím se snižuje tlak mezi obratli a dochází k okamžité úlevě od bolesti, napínají se zádové svaly a zároveň se oživují, aby pak mohly lépe podporovat páteř. Ze začátku se klient učí pouze uvolňovat a prodýchávat ve správné pozici, postupně se přidává i rotační a posilovací cvičení. Na začátku každého cvičení klientovi vždy rozmasíruji záda a šíji, aby byly svaly uvolněné a zrelaxované a umožnily správné protažení páteře.
Rozhodně ne. Terapie je VŽDY prvním seznámením s klientem. Musím si s klientem popovídat, „osahat“ ho rukama, zjistit jaký a kde je vlastně problém, co klient zvládne a jaké metody lze použít… Až potom můžu určit, jestli je klient vhodný i na cvičení na autotrakčním lehátku. Po každé terapii je nutný několikadenní klidový režim a až potom lze cvičit na autotrakčním lehátku. Cvičení jako takové je pak samostatné, spojené pouze s rozmasírováním zad a šíje.
Předem dané omezení je pouze výškou a váhou – je vhodné pro lidi do výše 195 cm a hmotnosti do 135kg. A samozřejmě i na použití autotrakčního lehátka GraviCat existují kontraindikace, které cvičení také vylučují. Jako například vážné srdeční onemocnění, stavy po mozkové mrtvici, po čerstvé operaci meziobratlových plotének, silné cukrovce, v těhotenství aj. To vše s klienty probírám při první terapii a na základě toho pak můžu cvičení na autotrakčním lehátku GraviCat buď doporučit, nebo vyloučit. Jinak věkové omezení není – během chvilky jsem na něm naučila i svou 70 letou mámu, která je po oboustranné totální endoprotéze kyčelních kloubů – což u běžných, levnějších, variant autotrakčních lehátek je také kontraindikace. Proto jsem zvolila právě autotrakční lehátko GraviCat.
Rozdíl je – z mého pohledu terapeuta, který pracuje se stavbou a biomechanikou opěrného systému – obrovský. Na všech stránkách prodeje sportovních nebo masážních pomůcek, které jsem prohlížela, jsem narazila na autotrakční lehátka, která uvazují klienty za nohy, většinou v oblasti kotníků a spouští je dolů po zádech. Jednak si nemyslím, že by uvázání a pověšení za nohy prospívalo kloubům – při terapii, hlavně Dornově metodě, se klouby spíše usazují, aby mohly správně fungovat a nedocházelo ke vzniku artrózy a pohybovým problémům. Jakékoli povytažení kloubů z kloubní jamky je považováno za chybu. A další věcí je i samotný princip spouštění po zádech dolů (ale v případě uvázání za nohy by to ten samý efekt mělo, i kdyby se spouštěl klient dopředu). Pověšením za nohy totiž vzniká svalové napětí v nohách, pánvi a následně i páteři. Nedochází k natahování jen páteře, ale je zapojeno celé tělo. A pokud má klient sklon ke zvětšené bederní lordóze, což naprostá většina lidí s bolestmi zad má, právě kvůli chybnému držení těla a povoleným či zkráceným svalům, tak tímto zavěšením se logicky lordóza ještě prohlubuje. Je to to samé, jako když klienta s hlubokou lordózou položíme na záda na rovnou podložku a má pokrčená kolena. Záda jsou odlepená a nadzvednutá od podložky, ale klientovi je to ještě příjemné. Když mu řekneme ať nohy narovná, tak se záda ještě více vyklenou, zvednou od podložky a klient v této poloze dlouho nevydrží a když, tak s bolestmi a velkým nepohodlím. Narozdíl od toho autogravitační lehátko GraviCat podepírá klienta ve středu těla – v oblasti pánve - a spouští ho dopředu hlavou dolů. Tím, že pánev je podepřená, tak se uvolňuje opravdu jen páteř, navíc tělo jde dopředu, obratle se přirozeně rozevírají a oddalují od sebe v mírném obloučku. Nemůže tak dojít k nepohodlnému prohloubení bederní lordózy, spojenému s rizikem propadu obratle, uskřípnutí nervů, výhřezu meziobratlové ploténky a vůbec vše, co se zvětšenou bederní lordózou může souviset. Ale to je čistě můj názor, založený na dlouholetých zkušenostech práce s tělem, který nikomu nevnucuji a každý ať užívá pomůcky dle svého vlastního uvážení.